Barevné základy

Základy barevných systémů

Pokusy o označení a uspořádání barevných odstínů mají počátek již u Aristotela a později se staly výzvou také pro Leonarda da Vinci, Sigfrida Forsiuse, Isaaca Newtona, Thomase Younga, Hermana Von Helmholtze, Ewalda Heringa a další slavné vědce.


Kategorizované barevné odstíny můžeme rozdělit do dvou základních skupin: systematicky uspořádané barvy a nesystematické barevné soubory.

V případě systematicky uspořádaných barev je každá barva přesně definovaná. Dobrý barevný systém musí mimo jiné splňovat tyto požadavky:

  • přesná definice barev
  • názorné označení a uspořádání barev
  • jednoduchost použití
  • definice platnosti (zdroj světla, apod.)

Barevné systémy mohou být založené na různých teoriích, například:

  • systémy s vizuálně konstantními intervaly (Munsell, NCS, OSA, Chroma Cosmos a další)
  • systémy založené na pravidlech tónování a na charakteristických vlastnostech pigmentů (Ostwald, Pantone a další)
  • systémy založené na pravidlech definovaných organizací CIE (barevný systém CIE, DIN 6164, RAL Design a další)

Nesystematické barevné soubory zahrnují volné uspořádání barevných odstínů. Soubor není obvykle postaven na přesně definovaných pravidlech, jedná se například o:

  • výběry módních, trendových odstínů
  • vzorkovnice odstínů jednotlivých výrobců
  • katalogy výrobců barviv nebo pigmentů

Praktické využití obrovské škály barevných odstínů na fyzických materiálech je omezeno problémy s jejich přípravou a reprodukcí (stabilita a cena pigmentů, ekologické požadavky). Z tohoto důvodu obsahují barevné vzorníky nebo atlasy výrobců relativně malé množství odstínů ve srovnání s velkým množstvím teoreticky možných barevných odstínů. K výběru by nám to ale mělo přesto bohatě stačit.

Nabarvěte fotografie interiérů a exteriérů odstíny a texturami JUB!

Registrací získáte přístup k vybraným službám a specifickým informacím.

Přihlaste se k odběru e-novinek: